Informace o honitbě

Naše honitba je pronajata od Honebního společenstva Machov a skládá se z 900 ha lesa a zbytek tvoří převážně pastviny. Celková rozloha honitby je 1545 ha.

Jaká zvěř se u nás vyskytuje

Užitkovou zvěří, kterou chováme v naší honitbě, je zvěř srnčí, mufloní, jelení a divoká prasata (černá). V naší honitbě se též vyskytuje liška, jezevec, psík mývalovitý a další...

Zvěř srnčí

Srnec obecný se vyskytuje na území Evropy, Asie: Spojené království až Jihovýchodní Sibiř, a v Jižní Číně.

Srnec je nejhojnější kopytník v České i Slovenské Republice, původně lesní savec, který se ale přizpůsobil i k životu v zemědělské krajině. Od nížin po horské lesy, chybí jen ve vrcholových partiích nejvyšších českých hor (Krkonoše, Jeseníky).

Zvěř mufloní

Naše myslivecké sdružení se může pyšnit uloveným muflonem, jehož bodová hodnota činí neoficiálně 246.10 b. CIC. Můžete se na něj podívat zde

Zvěř jelení

V České republice žije jediný původní druh jelen evropský (zvaný též jelen lesní), Cervus elaphus. Má holarktické rozšíření: vyskytuje se v Evropě, v Asii ostrůvkovitě až po Dálný východ.

Divoká prasata (černá)

Prase divoké v myslivosti označované jako Černá zvěř, samec - Kanec, samice - Bachyně a mláďata - Selata je jediný druh prasete žijící divoce na území ČR. Prase divoké je rozšířeno po celé Evropě a Asii a bylo rozšířeno i na další kontinenty, i když rozlišení skutečného prasete divokého a ferálního prasete domácího není vždy jednoznačné.

Prase divoké je hojná, významná lovná zvěř, patří k nejlovenější zvěři vůbec, a jeho domestikovaná forma, prase domácí, se chová pro maso a tuk.

Liška

Liška je nejrozšířenější středně velkou šelmou České republiky a vlastně i celé severní polokoule. Je lovena pro kožešinu, případně jako sport (obzvláště ve Velké Británii a jí kulturně ovlivněných zemích), na kožešinu se i chová. Nepříjemné je, že slouží jako vektor různých nemocí, zejména vztekliny a že se někteří jedinci mohou (zejména v období, kdy krmí mláďata) specializovat na vykrádání kurníků či králíkáren.

Jezevec

Jezevec lesní má vzhled ve srovnání s jinými středoevropskými druhy čeledě lasicovití nezaměnitelný. Je to poměrně velká a zavalitá šelma s krátkýma, silnýma nohama, chodidla jsou lysá, prsty opatřeny dlouhými drápy. Na protáhlé hlavě jsou dva nápadné černé pruhy na bílém podkladě. Srst hřbetů a boků je šedivá nebo šedohnědá (některé chlupy jsou dvoubarevné), na břiše a na končetinách tmavohnědá až černá. Z jiných, než lasicovitých šelem se jezevci lesnímu nejvíce podobá psík mývalovitý, který má ale jiný tvar hlavy, větší uši a jinou kresbu na obličeji.

Psík mývalovitý

Psík mývalovitý je šelma z čeledi psovitých. Původním oblast rozšíření se nachází ve východní Asii, v současné době se ale druh nekontrolovaně šíří mimo tuto oblast a v řadě zemí (včetně České republiky) je veden jako invazní druh. Délka těla dospělých jedinců se pohybuje okolo 65 cm a hmotnost v rozmezí 4-10 kg. Jde o všežravce živícího se bobulemi, kořínky, drobnými živočichy a mláďaty ptáků. Neumí štěkat.