Chov koroptví

Závěrečná zpráva a vyhodnocení
projektu  -  vypouštění koroptví polních (Perdix perdix) v honitbě BOR Machov  v letech 2006 - 2010

Dne 12.7.2006 byla našemu Mysliveckému sdružení Machov udělena výjimka čj.42/BR/SR/06 k vypouštění koroptví polních (Perdix perdix) do honitby v Machově, ve které hospodaříme. Od roku 2006 se cíleně věnujeme udržení populace koroptví polních v zájmovém území Machov. Koncepce je směřována do dvou hlavních oblastí. První se týká přípravy vhodného  biotopu a druhá  vlastní péče o koroptev polní. V zájmovém území jsme vytipovali stávající vhodné části krajiny pro výskyt koroptve. Šlo o soustavu záhumenků s terasovitými mezemi, porostlými křovisky, zanedbaný ovocný sad a pastviny v lokalitě Nízká Srbská, a to při hranicích s k.ú. Bezděkov nad Metují. Soustava krytů má za cíl rozčlenit stávající velké bloky polí a tím vytvořit vhodné životní a pobytové podmínky pro koroptev. V zamýšleném postupu tvorby drobných remízků jsme však brzděni zemědělským využíváním těchto pozemků vlastníky (uživateli), přičemž výše uvedené úpravy lze uskutečnit až po jejich pochopení, souhlasu a s přihlédnutím na agrotechnické lhůty jednotlivých plodin (včetně ročního období). Práce s vlastníky - uživateli pozemků je po všech stránkách náročná. Avšak i v dnešní době mají zemědělci pro koroptev pochopení a získávat si je na svou stranu se nám nakonec daří. Přes letní období, a to každý rok, zbudujeme nové nebo opravíme 2 zásypy klasického typu pro koroptve (tvar písmene A). Další zásyp (pultový) jsme řešili jako mobilní. Na vybudování zásypu jsme obdrželi dotaci z KHK. Zásypy v říjnu rozvezeme po honitbě do polí, kde očekáváme výskyt koroptví. Každý zásyp je vždy kryt chvojím. Po celé období vypouštění jsme kladli důraz na kvalitní koroptve, které jsou ve výborném zdravotním stavu. Dobré zkušenosti máme s koroptvemi zakoupenými od Miroslava Vojtěcha, Hradec Králové. Každý rok (2006-2010) jsme vypouštěli 20 - 40ks. V roce 2006 20ks, 2007-2010 40ks. Od roku 2006 byly vždy koroptve řádně označeny identifikačními kroužky, a to v roce 2006 modrými, 2007 červenými, 2008 - 2009 zelenými, v roce 2010 žlutými. Z vlastního pozorování je zřejmé, že lze jen velice těžko identifikovat jednotlivé koroptve. Je nutné podotknout, že kroužky nelze na pozorovací
vzdálenost vůbec rozeznat. Pokud se podaří kroužek vůbec zahlédnout, je těžké rozpoznat jeho barvu. Měsíc až dva měsíce po vypuštění jsou  koroptve
pozorovány v okruhu 3 km od místa vypuštění. Koroptve se rozdělují na menší hejnka, ale postupně se jejich počet vždy sníží. Je zřejmé, že v posledních
letech se v lokalitách vypouštění značně zvýšil výskyt predátorů, především Motáka pochopa, Výra velkého, Jestřába lesního,lišek obecných a v poslední době
psíka mývalovitého, kteří se zde vyskytují v mnohem větších koncentracích než v letech před vypouštěním. V zimě a na jaře v lokalitě vypouštění nebývají
pozorovány žádné koroptve, přestože jsme zřídili dostatečné množství přikrmovacích zařízení, rohatin a zásypů, které jsme pravidelně zásobili zadinou. Konkrétní výsledky pozorování:V létě roku 2007 byly pozorovány dva páry, které vyhnízdily a vodily několik mladých. U jednoho páru bylo napočítáno
deset  mláďat. Přes zimu 2008-2009 byla viděna malá hejnka u zásypů, rohatin nebo poblíž hospodářských stavení na okraji Nízké Srbské, Bezděkova a Police nad Metují. V létě bylo pozorováno několik párů, které  vyhnízdily a vodily mladé. U jednoho páru, patrně u kohoutka, byl zřetelně vidět na stojáku červený kroužek(z r.2007), u druhého kusu kroužek nebyl. V roce 2010 bylo větší hejnko(cca 20kusů) pozorováno na Slavném( cca10km). Domníváme se, že se jednalo o "naše" koroptve, které tam přelétly, protože tam nikdy před tím nebyl zaznamenán jejich tak početný výskyt. Bohužel však nejsme schopni určit, zda se v těchto
všech případech výskytu jedná o populaci divokou nebo o vypouštěnou. Nejbližší pozorované koroptve v současnosti se vyskytují cca 1-2 km daleko od místa vypouštění, a to v Bezděkově nad Metují v prostoru za zemědělský objektem, kde mají možnost krmiva, které tam zůstává při překládkách při zemědělské činnosti. Další lokalitou, kde pozorujeme populaci koroptví, je prostor v okolí Radešova(3km). Zde je vhodné prostředí, hlavně z hlediska množství vhodného krytu a relativně nerušené a klidné prostředí. Třetí nám známou lokalitou je prostor při výjezdu z Police nad Metují, a to směrem na Bělý, tzv. "Červeňák"(cca 6km od místa vypouštění). Zde je menší populace pozorována každoročně. Pokud bychom měli zájem odpovědně zjistit zda se jedná o vypouštěné koroptve, bylo by nutné přistoupit k jejich odchytu. Systém kroužkouvání se nám jeví pro identifikaci jako nedostačující. Je nutné také zmínit, že vedle péče věnované zakládání remízků a poctivému přikrmování koroptví, členové našeho mysliveckého sdružení vynakládají nemalé úsilí odstřelu lišky obecné, která je v naší honitbě významným predátorem. Závěrem k zimní péči o koroptve lze uvést pouze tolik, že i přes maximální věnovanou péči, jsou ztráty ve volnosti vzhledem k predačnímu tlaku obrovské. Přesto však kvalitní zimní péče o koroptve je plně opodstatněná, protože snižuje ztráty vysílením a hladem. Myslíme si, že cesta maximální podpory místní populace koroptve je její ochranou a to zimním přikrmováním, úpravami biotopu a v neposlední řadě i částečným "vylepšováním" stavů cestou vypouštění odchovanců, což povede ke zvýšení stavu koroptví v zájmové oblasti naší honitby. Jestliže naše cesta bude jedna z možných k dosažení
cíle obnovy stavů koroptví, ukáže čas. V práci je třeba pokračovat několik let, než bude možné říci, jaký je skutečný výsledek. Několik let jsme koroptvím
věnovali nemálo úsilí a snažili jsme se o zachování populace, proto se nechceme smířit s pouhým konstatováním, že koroptve u nás nežijí a chceme v této práci
pokračovat. Každý rok sbíráme nové a nové zkušenosti, které chceme využít k podpoře jejich výskytu v naší honitbě. Z několikaletého pozorování jsme  zjistili, že s přikrmováním koroptve je potřeba začít již s prvním sněhem a v místech pobytu hejnka. Koroptve se drží "své meze" a i když 300 m od nich byl zásyp, nebyl jimi navštěvován, protože platí staré myslivecké pořekadlo, že "bažant přijde, ke koroptvi jdi !" Bude nutné se v následujících letech zamyslet nad možnou změnou lokality vypouštění, případně zvolit i jiný způsob (dospělé koroptve na jaře apod.) a v případě zjištění populace koroptví na jiném místě než byly vypuštěny,  zaměřit se na přemisťování rohatiny do prostoru jejich výskytu.

V Machově dne 30. 3. 2011

Jiří Scholz, myslivecký hospodář MS BOR Machov